Počátky romského osídlení ve Svatobořicích sahají do první poloviny 19. století, kdy se v okolí této obce začali usazovat první členové významného rodu Holomků. Na místě zvaném Hraničky, neboť leželo na rozhraní mezi Svatobořicemi a Kyjovem, vznikla postupem času romská osada, jejíž obyvatelé se živili převážně koňským handlířstvím, kovářstvím či nádenickou prací. Osud Hraniček byl poznamenán nevolí majoritních občanů obou obcí a neustálými tahanicemi o domovskou příslušnost jejich obyvatel. Některé romské rodiny se posléze přestěhovaly přímo do Svatobořic, jiné do Kyjova, případně dalších obcí v okrese. Tlustou čáru za existencí celého romského osídlení Svatobořic ovšem udělali nacisté, když většinu místních Romů poslali do koncentračních táborů. Obec je spojena ještě s další smutnou epizodou druhé světové války. 17. září 1942 v ní byl zřízen internační tábor pro příbuzné osob české národnosti, které uprchly do zahraničí.