Doprovodná aktivita – Zárubek, mediální aktivita
Cíle: práce se zdroji, práce s textem, skupinová práce, diskuze, osvojení si základních znalostí o práci se zdroji v bulvárních a seriózních médiích, vyzkoušení si práce na přípravě novinového článku, uvědomění si, jak se stereotypní zobrazení tématu podílí na vytváření stereotypů.
Věková kategorie: 8. a 9. ročník ZŠ, SŠ
Čas: 1-2 vyučovací hodiny (koresponduje s průřezovým tématem mediální výchova)
Pomůcky: Nakopírované texty s příběhem (pro všechny), tužka, fixy, nůžky, lepidlo, čtvrtky A3 nebo flipchartové papíry do skupin, kopie obrazové přílohy s fotografiemi okopírované do čtyř skupin
.
Průběh:
Vyzvěte studenty/žáky, aby si přečetli text Ostrava 1945- 1989 a vyzvěte je, aby si pečlivě přečetli hlavně část o Zárubku.
Rozdělte studenty to čtyř přibližně stejně početných skupin. Sdělte jim, že tématem hodiny je práce se zdroji a příprava novinového článku pro různé typy médií. Představte si, že o tématu popsaném v textu, který jste právě dočetli, mají napsat novinový článek také novináři ze čtyř českých deníků. Dvě skupiny budou představovat pracovní tým novinářů z takzvaných bulvárních deníků, dvě skupiny budou tvořit pracovní týmy novinářů z takzvaných seriózních deníků.
Vyzvěte studenty, aby si vybrali, jaký bulvární/ seriózní deník chtějí zastupovat. Můžou si vybrat mezi existujícími médii, ale mohou zastupovat i smyšlený deník.
Společně charakterizujte hlavní rysy seriózních deníků (zapisujte na tabuli v bodech) a bulvárních (masových) deníků. Pokud máte k dispozici internet a více času, nechte studenty/žáky vyhledat jejich charakteristické rysy (na Wikipedii či na jiných internetových stránkách). Společně diskutujte hlavní body.
Pokud tak studenti/žáci neučiní, poukažte na tyto charakteristiky:
BULVÁRNÍ/ MASOVÝ DENÍK se vyznačuje velkými nápadnými titulky, ilustracemi a fotografiemi, jednoduššími texty i tématy (zprávy o životě známých osobností, skandály, pomluvy, negativní zprávy), kterými se noviny snaží nalákat co možná největší počet čtenářů. Dále se vyznačují nízkou cenou, velkým prostorem věnovaným reklamě.
SERIÓZNÍ DENÍK: obrací se na vzdělané čtenáře, nabízí delší a analytičtější texty s větším množstvím informací, s fotografiemi i dalšími grafickými prvky pracují spíše umírněně, hlavní důraz je kladen na text.
Rozdejte nyní skupinám čtvrtku A3 nebo flipchartový papír a vyzvěte studenty, aby z pozice svého média napsali článek o Zárubku. Článek musí obsahovat:
- Nadpis
- Fotografii/ fotografie
- Text článku. Pokuste se použít do článku rozstříhané části pracovního textu o Zárubku. Je možné používat i jen slova nebo slovní spojení, nikoliv jen celé věty či odstavce. Text jakkoliv doplňte vlastními slovy, nadpisy graficky zpracujte. Délka nesmí překročit formát papíru.
Ve skupině si studenti mohou rozdělit funkce stejně jako v redakci: někteří budou psát text článku, někteří budou jazykovými korektory, grafik (odpovědný za volbu písma, barev nadpisů atp.), obrazoví redaktoři vyberou vhodnou fotografii k článku a připraví pod ni popisek.
Stanovte časový mantinel odpovídající schopnostem a časovým možnostem vašich studentů. Práci lze rozložit i do dvou hodin, ne nutně na sebe navazujících. Další rozšiřující možností je možnost začlenit do textu také texty s výpověďmi pamětníků (Josef Kotlár, Anna Balážová).
Po dokončení skupiny prezentují své články ostatním skupinám (nejen text, ale i grafické zpracování, včetně výběru fotografie/í).
Proveďte závěrečnou reflexi:
Jak se vám pracovalo ve vaší skupině? Jak jste si rozdělili práci? Shodli jste se na všem?
Čím se lišily jednotlivé články? Lišily se od sebe i články pro dva bulvární deníky a pro dva seriózní deníky? Proč a v čem?
Jaké části textu nebo jaká slova a slovní spojení z původního textu jste využili? Proveďte reflexi podle typů deníků.
K jakým jevům a tématům se upíná bulvární deník? Jaká slova volí? Uveďte příklady.
Jak o tématu referuje seriózní deník? Jaká slova volí? Uveďte příklady.
Jaký vliv mohou mít média na vnímání problematiky sociálního vyloučení u veřejnosti? Popište svou zkušenost s články o sociálním vyloučení v českých denících.
Na závěr zdůrazněte studentům/žákům, že Romové čelí stereotypnímu zobrazování a mediálnímu očerňování a zkreslování, zejména v bulvárních denících, a to nejen v České republice.
Také zdůrazněte, že při práci s tímto tématem by novináři měli být nanejvýš odpovědní a neměli utvrzovat veřejnost v negativním pohledu na příslušníky menšin. Lidem žijícím v sociálním vyloučení nejvíce pomůže, pokud o nich budou média informovat v širokém okruhu témat, který zahrne i složitou a provázanou síť původů jejich problémů, než když budou opakovaně zařazováni do zjednodušených (povětšinou negativních) kategorií. Při přijímání jakéhokoli mediálního sdělení je třeba mít na paměti, že jeho autorem je konkrétní člověk (nebo skupina lidí), který nikdy nemůže být zcela objektivní. Platí totiž, že objektivita musí být pro novináře cílem, ke kterému musí neustále směřovat, ale kterého nikdy nemůže zcela dosáhnout: novinář se v textu malého rozsahu vždy dopouští zjednodušení.
Doprovodná aktivita 2: Josef Kotlár
Cíle: práce s textem, vyhledávání informací a práce s nimi, kooperace, diskuze, prohloubení informací o významných romských osobnostech a dalších osobách spojených s romskou otázkou v ČR
Věková kategorie: 2. stupeň ZŠ, SŠ
Čas: 30 – 45 minut
Pomůcky: příběh pamětníka, PC/tablet nebo telefony s připojením k internetu pro žáky/studenty, hrací kostka
Průběh:
Rozdejte žákům příběh pamětníka. Dejte jim za úkol si ho přečíst a vypsat formou bodů hlavní životní události.
Ty potom společně zapište na tabuli.
Zeptejte se žáků: Měl Josef Kotlár lehký/ hezký život nebo komplikovaný/ těžký?
Sdělte žákům, že tématem hodiny budou právě významné osobnosti, které se v desetiletích na konci 20. století angažovaly (a některé z nich dodnes angažují) v romské otázce. Pamětník, pan Josef Kotlár, se totiž s mnohými z nich ve svém životě setkal.
Vyzvěte studenty, aby našli v textu jména významných osobností.
Zapište je společně na tabuli nebo flipchart:
1 – Lýdie Poláčková
2 – Kumar Vishwaathan
3 – Emil Ščuka
4 – Milena Hübschmannová
5 – Karel Holomek
6 – Čeněk Růžička
Ptejte se žáků:
Slyšeli jste už o těchto osobnostech? Co o nich víte?
Rozdělte nyní žáky do šesti skupin. Každé skupina si hodí kostkou a dostane přidělené jméno dle pořadí u jmen výše: 1 až 6. Jména se ve skupinách nesmí opakovat, kdo hodí stejné číslo, hází znova.
Žáci dostanou za úkol během 10-15 minut najít na internetu, kdo jsou nebo kdo byly tyto významné osobnosti. Poproste je, aby si udělali stručné poznámky, které budou poté prezentovat ostatním.
Nechte poté žáky prezentovat výsledky své práce. Informace případně doplňte.
Po skončení prezentací se zeptejte žáků:
Profil jaké osobnosti vás zaujal?
Kdo z nich byl nebo je spojen s městem Ostrava?
Kdo z nich je nebo byl Rom/Romka?
Znáte nějaké další romské osobnosti?
Vraťte se na závěr k příběhu pana Josefa Kotlára:
Za jakých okolností se pamětník s těmito významnými osobnosti setkal?
Co obnáší práce terénního sociálního pracovníka? Proč ji přestal pamětník dělat? Slyšeli jste někdy o pojmu „syndrom vyhoření“? Myslíte si, že právě toto pana Kotlára potkalo?
Tuto aktivitu lze také zadat žákům za domácí úkol, s prezentací v následující hodině.
Doprovodná aktivita – Komponenty sociálního vyloučení
Cíle: práce se zdroji, práce s textem, skupinová práce, diskuze, osvojení si základních znalostí o problematice sociálního vyloučení, práce s předsudky
Věková kategorie: 8. a 9. ročník ZŠ, SŠ
Čas: 1-2 vyučovací hodiny
Pomůcky: Nakopírované texty, různé pro 4 skupiny: pro první skupinu text Josef Kotlár, pro druhou skupinu text Anna Balážová, pro zbylé dvě skupiny text Romové v Ostravě (pro třetí podkapitola 2, pro čtvrtou podkapitola 3), tužka, nůžky, lepidlo, Obrazové přílohy s fotografiemi: možné promítnout na projektoru nebo kopie do skupin.
Průběh:
Sdělte studentům, že tématem hodiny bude problematika sociálního vyloučení na příkladu jedné lokality v Ostravě.
Na úvod přečtěte studentům text Ostrava 1945- 1989, první podkapitolu s názvem Obecné informace o Romech v Ostravě.
Rozdělte studenty do skupin, a zadejte jim skupinovou práci. Všechny skupiny budou mít za úkol prostudovat si pečlivě Pracovní list Komponenty sociálního vyloučení. Dále budou mít za úkol zkusit nalézt některé z uvedených komponent v textu, který obdrží. Instruujte je, aby pasáže, které budou komponentám odpovídat, očíslovali podle příslušných komponent uvedených v PL. Poté mají označené pasáže vystřihnout a nalepit do PL k příslušným řádkům. Pokud naleznou v textu jinou důležitou informaci, která souvisí s tématem sociálního vyloučení, ale nedokážou ji přesně zařadit, ať tyto pasáže nalepí k bodu 12) jiné. Pracovní list si společně přečtěte a zeptejte se studentů, zda jednotlivým bodům rozumí. Hloubkový výklad v tomto bodě ale neprovádějte.
Poté dejte jednotlivým skupinám specifické instrukce:
- Skupina: text Josef Kotlár: Přečtěte si celý příběh pamětníka. Pro práci o komponentech sociálního vyloučení použijte poslední dva odstavce textu. Vedle toho vytvořte stručný osobní profil Josefa Kotlára na základě úvodních odstavců.
- Skupina: text Anna Balážová: Přečtěte si celý příběh pamětníka. Pro práci o komponentech sociálního vyloučení použijte poslední dva odstavce textu. Vedle toho vytvořte stručný osobní profil Anny Balážové na základě úvodních odstavců.
- Skupina: text Romové v Ostravě, 2. podkapitola: Zárubek, bývalá úřednická lokalita ve Slezské Ostravě. Sdělte studentům, že jejich zadání je poněkud odlišné, protože jejich text se věnuje historii vzniku sociálně vyloučené lokality. Vyzvěte je, aby zapsali hlavní body důležité pro vznik této lokality jakožto sociálně vyloučené. Vybídněte je, aby zkusili zejména v závěrečné části textu nalézt jevy související s vybranými komponenty.
- Skupina: text Romové v Ostravě, 3. podkapitola: Zárubek jako sociálně vyloučená lokalita. Pro práci o komponentech použijte celý text této podkapitoly.
Postupně prezentujte práce skupin. Začněte od skupiny 3, která pracovala s historickou perspektivou. Následuje skupina 1 a 2, nakonec prezentuje skupina 4, která měla text nejucelenější. Skupiny 1 a 2 požádejte, aby nyní představily pouze výsledek jejich práce na komponentech, nikoliv profily pamětníků.
Pokuste se jejich poznámky ke komponentům společně zapisovat na jednu tabuli či flipchart.
Nyní si postupně projděte jednotlivé komponenty a ptejte se studentů:
Podařilo se vám je nalézt v textu všechny? Pokud ne, co myslíte, že tyto charakteristiky znamenají? Jak by se asi projevovaly? Dali jste něco do bodu 12: jiné? Zkuste takové jevy společně začlenit k stávajícím komponentům.
Dále položte otázku: Jací jsou obyvatelé SVL? Vyzvěte skupiny 1 a 2, aby představily profily pamětníků, a také charakterizovaly další obyvatele Zárubku, tak jak je pamětníci popisují.
Pokuste se shrnout, co znamená sociální vyloučení a život v sociálně vyloučené lokalitě. Zdůrazněte, že existence SVL má zpravidla dvě příčiny: vnitřní (je způsobena nevhodným chováním jeho obyvatel) a vnější (dochází k ní z důvodu problematické politiky státu/měst a jednání úředníků, které je často diskriminační).
Seznamte studenty s obrazovou přílohou. Zdá se vám, že se situace na Zárubku v porovnání let 2004 a 2020 zlepšila nebo zhoršila? Proč?
Společně nad fotografiemi zrekapitulujte, co jste se dozvěděli o sociálním vyloučení.
Na konec diskutujte: Jak by se asi dalo vzniku podobných lokalit zabránit?
Doprovodná aktivita – Mária Stojková
Cíle: prohloubení informací o tématu sterilizace romských žen, práce s textem, práce s fakty, práce s traumatickými zážitky, práce s tématem obětí státní politiky a následného boje za odškodnění, skupinová práce, diskuse
Věková kategorie: 8. a 9. ročník, střední škola
Čas: 2 vyučovací hodiny
Pomůcky: příběh pamětnice ve formátu PL, PL Zpráva Amnesty international
Průběh:
Sdělte studentům téma hodiny: sterilizace romských žen
Nejprve položte studentům otázku, co vědí o problematice sterilizace romských žen v Česk(oslovensk)u? V jakém období ke sterilizacím docházelo? Došlo k státem uznanému odškodnění obětí? Pokud ano, kdy? /zatím neodpovídejte/.
Rozdejte studentům PL Zpráva Amnesty international. Vyzvěte je, aby si text přečetli a podtrhli nejdůležitější fakta, ve kterých naleznou i odpovědi na úvodní otázky. Ty potom společně shrňte.
Pak se zeptejte: Co podle vás znamenala pro romskou ženu nedobrovolná sterilizace? Jak se na to, že je sterilizovaná, mohl dívat její manžel?
Sdělte studentům, že se nyní seznámí s příběhem Romky z Ostravy, která se stala obětí nedobrovolné sterilizace. Paní Mária Stojková pochází z rodiny olašských Romů, kde se velmi dbá na tradiční hodnoty, jakožto na tradiční roli ženy jako matky.
Rozdejte studentům příběh pamětnice Mária Stojkové. Společně si přečtěte nejprve první část, která popisuje život pamětnice před sterilizací.
Potom zadejte studentům úkol si samostatně přečíst zbytek textu popisující sterilizaci v roce 1986 a život po ní. Vyzvěte je, aby jednou barvou podtrhli v textu fakta (za jakých okolností ke sterilizaci došlo, kde a kdy atp.), a jinou barvou emoce a pocity pamětnice související se sterilizací a další barvou popisované důsledky sterilizace pro další život, včetně reakce okolí.
Poté je nechte sdělit závěry jejich práce: nejprve fakta, poté emoce a nakonec důsledky sterilizace.
Podtrhněte, že v roce 2017, když byl rozhovor nahráván, ještě nedošlo k státem uznanému odškodnění obětí sterilizace. Přitom paní Stojková byla jedna z žen, které spolu s Elenou Gorolovou o odškodnění žádaly a bojovaly. O sterilizaci a jejích důsledcích se však stydí hovořit, její potupení bylo editorce, která vedla rozhovor, jen naznačeno.
Na závěr diskutujte o tématu a veďte studenty k tomu, aby propojovali poznatky z obou textů: mediální zprávy Amnesty International i příběhu pamětnice. Na závěr je vyzvěte, aby zhodnotili, který moment z příběhu pamětnice považují za emočně nejsilnější.