Doprovodná aktivita 1– Kočovný život
Cíle: práce se zdroji, prohloubení informací o životě Romů v předchozích stoletích
Věková kategorie: 2. stupeň ZŠ
Čas: 1 vyučovací hodina
Pomůcky: text Marie Lakatošová, pracovní list Kočovný život, knižní zdroje, internet, Zákon o trvalém usídlení kočujících osob
Průběh:
Jako motivační úvod pro další práci žáků slouží příběh paní Marie Lakatošové. Pro silnější zaujetí žáků je vhodné nechat text přečíst ženou zhruba ve věku paní Lakatošové a nahrát jej. Je třeba zachovat autorské údaje a uvést jméno čtenářky.
Pokud nebude použita nahrávka, text žákům přečte na začátku hodiny učitel.
Následuje samostatná či skupinová práce žáků.
Práce s pracovním listem Kočovný život spočívá ve vyhledání a doplnění chybějících informací do textu. Samotná práce je zhruba na 20 minut.
Následuje společná kontrola. Pedagog má k dispozici řešení úkolu. Na některá místa mohou být doplněna různá hesla, není vždy jen jedno řešení.
V reflexivní fázi hodiny od žáků zjistěte, co se dozvěděli nového, zda je některá informace překvapila, zda se chtějí k některým faktům dozvědět více.
Doprovodná aktivita 2 – Kočování PRO a PROTI
Cíle: prezentace názorů a postojů, práce ve skupině, práce se zdroji
Věková kategorie: SŠ
Čas: 2 vyučovací hodiny nebo seminář
Pomůcky: text Marie Lakatošová, doplňující materiály Kočování PRO a PROTI
Průběh:
Pro práci je důležité, aby měli studenti již určité povědomí o společenské situaci v předválečném a poválečném Československu a politice Komunistické strany před rokem 1989.
V úvodu hodiny studenty rozdělte do 4 skupin. Každá skupina se bude zabývat jiným úkolem.
Tématem je Kočování Romů ve 20. století.
1 část:
Jako informační základ pro další práci můžete použít doplněný text z Doprovodné aktivity 1 – Kočovný život.
Týmy obdrží zadání:
1. Skupina – Kočovní muzikanti (Zformulujte co nejvíce argumentů vyzdvihující klady a výhody kočovného života z pohledu migrujících Romů.)
2. Skupina – Žebráci (Zformulujte co nejvíce argumentů dokládající zápory a rizika kočovného života z pohledu migrujících Romů.)
3. Skupina – Obhájci starých časů (Zformulujte co nejvíce argumentů, které dokládají zápory a důsledky násilného usazování Romů a zákaz kočování z pohledu samotných Romů.)
4. Skupina – Usedlíci (Zformulujte co nejvíce argumentů zastávající kladný dopad násilného usazování Romů a zákaz kočování z pohledu Romů.)
Během zadávání práce dbejte na to, aby studenti pochopili, za koho „kopou“. Je třeba vnímat nastavené situace z pohledu komunity Romů, nikoliv z pohledu majoritní společnosti.
K shromažďování argumentů mohou studenti použít doplňující materiály přiložené k této lekci.
2.část:
Následuje obhajoba. Můžete tuto část pojmout jako prezentaci jednotlivých skupin nebo jako diskuzní panel (každá skupina vyšle svého zástupce), pedagog zastává roli moderátora. Ostatní studenti kladou otázky k základnímu tématu Kočování Romů ve 20. století.
3.část:
Aby došlo k propojení názorů studentů se skutečným prožíváním a vzpomínkami pamětníků, v závěru bloku či semináře se studenti seznámí s příběhem Marie Lakatošové.
Aktivita Usazení olašských Romů
Cíle: práce soudobého historika: využívání zdrojů orální historie (text, videonahrávka s pamětnicí) a zároveň archivních materiálů, skupinová práce, diskuze, prohloubení informací o procesu nucené sedentarizace Romů v letech 1958- 1959, politika vůči Romům v období komunismu, práce s fakty, práce s emocemi
Věková kategorie: 8. a 9. ročník, střední škola
Čas: 2 vyučovací hodiny
Pomůcky:
Obrazová příloha – vytištěná do dvojic
Popisky k fotografiím – pouze pro pedagoga
PL Ukázky archivních zpráv 1 a 2 (2 strany) – rozstříhané na pruhy podle zpráv, podle počtu studentů (1-2 ústřižky do dvojice)
Text Pečky u Poděbrad a usazení olašských Romů na konci 50. let 20.století–stačí pouze pro pedagoga, podle zvážení možno nakonec dát i studentům
Příběh pamětníka ve formátu PL nebo video ukázka výpovědi pamětnice na youtube (vhodnější, kvůli obrazovému materiálu, odkaz: Usazení Romů v Pečkách očima paní Lakatošové – YouTube).
V případě pouštění videa: projektor, reprobedny.
Průběh:
Sdělte studentům téma hodiny: historik, který se zabývá soudobou historií, má k dispozici jednak zdroje archivní povahy a jednak také archivní zdroje. Ty nejsou vždy v souladu, avšak vzájemně se doplňují. My si nyní ukážeme práci historika na příkladu rekonstrukce lokální implementace zákona č.74/1958 b. o usazení kočujících osob.
Nejprve rozdejte do dvojic studentům list fotografií s názvem Obrazová příloha Pečky. Sdělte jim, že etnografka a fotografka Eva Davidová dokumentovala proces sedentarizace (usazení) kočujících osob mimo jiné také ve středočeských Pečkách u Poděbrad. Vyzvěte je, aby zkusili vymyslet k fotografiím komentáře, jako je např. u první fotografie, a zkusili se zamyslet nad otázkami:
Kdo je na obrázku? Jakou událost fotografie dokumentují? Z jakého jsou fotografie období? Co lidé prožívají/dělají?
Poté vyzvěte dobrovolníky, aby se podělili s ostatními o své komentáře a dojmy. Zkuste za prezentované shrnout, kdo je podle nich na fotografiích.
Následně sdělte studentům, že holčička na fotografii Evy Davidové je paní Mária Lakatošová. O této slavné fotografii, publikované v mnoha článcích, vystavované na výstavách nebo třeba publikované na titulní straně časopisu Amaro gendalos, vůbec nevěděla, dokud k ní nepřijela v roce 2018 vědecká pracovnice Semináře romistiky na FF UK natáčet životní vzpomínky.
Pusťte studentům krátké video na youtube: Usazení Romů v Pečkách očima paní Lakatošové – YouTube). Je možné jim také (pouze) dát přečíst pracovní list Mária Lakatošová.
Po shlédnutí videa se vraťte ke snímkům z úvodu hodiny: kdo je tedy na fotografiích? Přečtěte studentům list Popisky k fotografiím.
Nyní se zeptejte studentů: jak asi referovaly o zmiňovaných událostech (letech 1958-1959 a nucené sedentarizaci v Pečkách) místní národní výbor a další státní orgány? Rozdejte studentům do dvojic ústřižky s názvem Ukázky archivních zpráv 1 a 2 . Vyzvěte je, aby podtrhli v textu:
- Fakta
- Fakta, která zmiňovala na videu také pamětnice
- Fakta, které jsou v protikladu k tomu, co uvedla pamětnice
- Slova zachycující hodnocení Romů z pohledu úředníků
- Cokoliv dalšího, co vás zaujalo
Diskutujte společně o tom, jaká fakta v textu studenti našli. Nechte studenty tato fakta přečíst ostatním dvojicím. Jak tato fakta doplňují to, co vypověděla pamětnice? Která fakta jsou naopak opačného charakteru? Jak nahlížel státní systém na Romy na konci padesátých let? Jak jsou Romové zachycováni a popisováni v archivních zprávách? Jaké asi bylo v té době soužití mezi Romy a místním obyvatelstvem? Jak Romové usazení prožívali?
/Poznámka: Zde uveďte, že pamětnice byla v době usazení malé dítě, takže hodnotila usazení poměrně pozitivně. Pro jiné pamětníky, kteří již byli dospělí, však znamenala sedentarizace bolestnou ztrátu dosavadního způsobu života i veškeré svobody/.
Na závěr přečtěte studentům text Pečky u Poděbrad a usazení olašských Romů na konci 50. let 20. století. Můžete z něj podle času citovat jen nejdůležitější pasáže /nebo vynechat části citací, které již zazněly/.
Nechte studenty komentovat text, který jste jim právě přečetl(a). Podtrhněte, že Romové, a obzvláště (ne příliš početní) kočovní Romové, byli v té době vnímáni jako bezpečnostní hrozba, tedy stát vynakládal značné úsilí na jejich kontrolu.
Na závěr je vyzvěte, ať každý napíše moment, který v něm vyvolal nejsilnější emoce. Opět vyzvěte dobrovolníky, aby se o své pocity podělili.