Jmenuji se Iveta Kokyová. Narodila jsem se v roce 1972 v Hořicích v Podkrkonoší ve východních Čechách do smíšeného manželství. Tatínek pochází z olašských Romů a maminka ze slovenských Romů, proto ovládám hrdě oba dialekty romštiny – severovlašský i...

Rodina Ivety Kokyové se v období 1954–1958 usazovala ve východních Čechách a natrvalo zapustila kořeny v malém městečku Hořice v Podkrkonoší. Uvedená data pochází z výpovědi respondentky (jediné, která ještě pamatuje příchod do východních Čech) a z...

(nar. 1940 Hromoš, okres Stará Ľubovňa)

Paní K. přišla spolu se svou maminkou a dalšími sourozenci (dohromady jich bylo 11 dětí) do Květušína v roce 1946, zřejmě na základě náboru vojenského statku, který jim pomohl i se stěhováním. Tatínek zemřel...

"Škola Míru“ v Květušíně a dětský domov na Dobré vodě, 1950 – 1960

V roce 1950 byla na území vojenského prostoru Boletice, okres Český Krumlov, zřízena tzv. „Škola Míru“. Škola byla primárně určena dětem zaměstnanců vojenského statku v Květušíně. Těmi...

Říkají mi Stromo. Narodil jsem se v roce 1967 v Prachaticích a tady také od malička bydlím. Ale můj otec Vojtěch Biháry, mezi Romy známý jako Lalino, se narodil nedaleko Nitry, v městě, kde se mluvilo maďarsky. On sám chodil do maďarské školy a vedle...

Ve městě s přibližně 12000 obyvateli žije přibližně 150 Romů. Až na sezónní a dočasné pracovníky v zemědělství či výrobních halách žijí v Prachaticích olaští Romové.
K příchodu olašských Romů do města došlo v polovině 50. let, kdy se na pozemcích za...

„Narodila jsem se v jižních Čechách, kde jsme byli usídlení. Tatínek byl dělníkem, maminka za svobodna sloužila u pana soudního rady. Tam se také poznali. Bylo nás celkem devět, šest bratrů a my jsme byly tři sestry. V té vesnici jsme všichni...

Na území bývalého cikánského tábora byla v sedmdesátých letech vystavěna velkovýkrmna vepřů. Ohradilo se proti tomu jen několik jedinců z řad pamětníků a pozůstalých. Bez povolení úřadů vztyčili na místě jednoho z nedalekých masových hrobů dřevěný...

Pocházím z rodu kočovných olašských Romů. Moje rodina žila do konce války na Slovensku, už si ale nepamatuji, kde přesně. Po válce přišli do Česka. Když jsem byla malá, moje rodina kočovala s koňmi po celém Česku.
Táta kupoval a prodával koně, jezdil...

Pečky u Poděbrad a usazení olašských Romů na konci 50. let 20. století

Pečky u Poděbrad, které leží nedaleko Českého Brodu i Kolína, představují jednu z lokalit, kde došlo na konci padesátých let 20. století k usazení širší rodinné skupiny olašských...