Osvobozením 2. května 1945 začíná nová etapa rozvoje Luhačovic. Končí však historie dosavadní romské i židovské komunity.

Téměř všichni Romové, kteří v Luhačovicích žili před válkou, zahynuli v koncentračním táboře Osvětim II- Březinka. Přežili pouze...

Od 17. století se v Luhačovicích postupně rozvíjelo lázeňství. V roce 1936 byly Luhačovice povýšeny na město. Z původně zemědělské oblasti se stalo město malých živnostníků, jejichž živnosti se zcela podřizovaly lázeňskému a sezónnímu charakteru...

Za války byla téměř zlikvidována jak židovská, tak i romská uherskobrodská komunita. Židé, kteří přežili nucenou koncentraci, se po válce do Uherského Brodu většinou již nevrátili. Romů z původní havřické osady se vrátila jen hrstka. Třináct Romů se...

V meziválečném období se Uherský Brod rozrůstal ve větší město. Vznikla zde řada nových továren (Česká zbrojovka) a začalo převažovat dělnické obyvatelstvo. Ve městě žila početná židovská komunita. Na předměstí, v obci Havřice, v lokalitě zvané...

Po návratu z koncentračních táborů čekalo čtyři Romy, kteří jako jediní z romské osady ve Starém Městě přežili, nemilé překvapení. Jejich příbytky ze starých vyřazených vagónů byly strženy a místo nich zel prázdný prostor. Později byli umístěni do...

Podobně jako v případě jiných moravských obcí i ve Starém Městě u Uherského Hradiště se Romové začali usidlovat kolem poloviny 19. století. Rody Danielů a Holomků, které ve Starém Městě působily, vystřídaly v rámci obce několik míst pobytu. Dlouho...

Při sčítání lidu roku 1930 byla v rodící se Kolonii u kostivárny sepsána už více jak stovka obyvatel, z nichž 26 mužů vykonávalo dělnickou a nádenickou práci, 9 jich provozovalo brusičství a čtyři opravu deštníků, čtyři se zabývali podomním obchodem...

Kdy stanuli Romové poprvé před branami středověkého Brna, nelze přesně určit. Nejstarší písemný doklad o jejich přítomnosti pochází teprve až z počátku 18. století. Nabízí ho matrika farního kostela u sv. Jakuba, kde byl roku 1703 pokřtěn novorozenec...

Romská osada v Oslavanech patřila toho druhu v českých zemích nejenom k historicky nejstarším a počtem obyvatel k nejlidnatějším, ale také vůči svému sousedskému okolí k nejpřizpůsobivějším a stávajícím se postupem času stále bližším.

Její kořeny...

To šecko nemoselo byt, ale stalo sa to

Helena Malíková, rozená Holomková, narozená 24. 5.1926 v Louce, okres Hodonín.
Matka ně umřela, bylo ně devět roků. A eště sem měla jednu sestru, menovala sa Marie Holomková. Otca sme měli nevlastního a on sa o...