Cíle: Na příkladu kreativní práce s konkrétními literárními a uměleckými díly se žáci a studenti seznámí s kulturou, životním stylem a způsoby bydlení původních moravských Romů, kteří žili do druhé světové války v Oslavanech u Brna.  

Kontext: Práce s povídkou G. Preissové (1862–1946) Dvě Prisky (1898) – příběh autorka zpracovala v literárním žánru venkovského realismu na základě vlastních postřehů mezi obyvateli Oslavan, mezi nimiž žila v době devadesátých let 19. století, kdy byl její manžel zaměstnán v místním cukrovaru. Srovnání literárního „obrázku ze záhumního světa“ Oslavan Preissové s vyobrazením života v „Stará cigánská osada u Oslavan 1903“ v díle insitního ivančického malíře J. Svobody (1875–1943). 

Věková kategorie: vyšší třídy 2. stupně ZŠ, vyšší ročníky víceletých gymnázií

Pomůcky: Dokumenty k městečku Oslavany – 2-3 (screeny z filmu Čarovné oči) fotografie z kolonie Oslavany; mapa Brna a ČR (on-line); text povídky Dvě Prisky (vydání z roku 1899 dostupné on-line: https://ndk.cz/view/uuid:a19b8510-36f9-11e7-8e0f-005056827e52?page=uuid…) publikovaný původně časopisecky a později v knize G. Preissová, Co život vyprávěl, Praha [1899], s. 237-257

Texty: Oslavany do 1938, dále: Závodská, M. 2016. Zobrazení sídelní situace Romů v Oslavanech v období 1890–1938. Sborník Muzea Brněnska. Předklášteří: Muzeum Brněnska, 79–91. 

Čas: 1 vyučovací hodina (ideálně s domácí přípravou předem: domácí úkol je samostatné přečtení si povídky Dvě Prisky)

Průřezová témata: některé typy romských obydlí v českých zemích v období přelomu 19. a 20. století, vyobrazení romského sídliště v umění, příklad historického rozboru literárního díla

Úkoly:
1. Studenti si přečtou text povídky Dvě Prisky. Související teoretické úkoly: Jaké další literární dílo G. Preissové znáte? Čím je charakteristický literární žánr venkovského realismu?
2. Jaké hlavní postavy v povídce Dvě Prisky vystupují? (koňař Daniel, malá Priska) Jaké vedlejší postavy v povídce vystupují? (Charvátka, lékař v Ivančicích, atd.)
3. Studenti si prohlédnou obraz „Stará cigánská osada u Oslavan 1903“ J. Svobody. Je možné z vyobrazení J. Svobody a literárního vylíčení G. Preissové vlastními slovy vylíčit prostředí romského sídliště, ve kterém se děj povídky odehrává? Popište jej co nejpodrobněji. Dále na základě znalostí z výkladového textu Oslavany do 1938 zasaďte literární příběh do jeho autentického historického prostředí, které Preissová osobně poznala. (Oslavanská romská kolonie za cukrovarem, cesta z Oslavan do Ivančic. Je možné také využít on-line mapy: ulice Letkovská v Oslavanech) 
4. V jakém jazyce zpíval tatínek Daniel své dcerce? (romsky) POZN: Preissová zaznamenala text na s. 243 s pozoruhodnou lingvistickou přesností, odpovídá tomu i překlad tam uvedený, který je z jazykového hlediska přesný. 
5. Spolu se studenty proveďte zhodnocení povídky jako historického pramene. Nakolik jsou postavy a prostředí v němž se jejich příběh odehrává historicky autentické?