Podle odhadů žije v současné době ve Stříbře okolo 300 Romů. Ti žijí rozeseti mezi většinovým obyvatelstvem. Rodiny původních stříbrských Romů, tedy těch, kteří přišli do města hned v poválečném období (tzn. v 50 letech), obývají zejména činžovní domy v centru města.
Do města se v posledních letech přistěhovalo několik desítek Romů z přilehlých vesnic. Ti žijí na jedné z místních ubytoven. Jelikož se Stříbro po roce 1989 stalo průmyslovým městem, kde bylo hned několik mezinárodních závodů, přišlo v letech 2003 a 2004 do města přibližně 50 mladých Romů ze západního Slovenska za prací. Sříbrští Romové donedávna pracovali v některých ze místních továren, případně v plzeňských mezinárodních společnostech. V jedné z nich dokonce vedení podniku vytvořilo čistě romskou směnu a podporovala i užívání romštiny na pracoviští. S příchodem celosvětové ekonomické krize ale řada Romů, stejně jako neromů, přišla o své zaměstnání. Ta způsobila řadě obyvatelům města závažné finanční problémy, tedy i Romům. Ti nově přistěhovaní ze Slovenska byli pro ztrátu zaměstnání nuceni se vrátit do své vlasti.
Většina z potomků původních stříbrských Romů navštěvuje základní školu v centru města, několik starších dětí navštěvuje střední školy, případně studují učební obory v okolních městech. Do jediné praktické školy (dříve zvláštní) dojíždějí romské děti z okolních vesnic, případně ji navštěvují některé děti Romů, kteří žijí ve zmíněné ubytovně.
Vztahy mezi Romy a většinovou společností jsou dobré. Ve městě se neobjevují žádné xenofobní útoky. Také samotní Romové vztahy se svým okolím hodnotí jako velice kladné, řada z nich popisuje, že většinu jejich přátel tvoří právě neromové. V posledních letech tak dochází k míšení stříbrských Romů s většinovou společností. Podle odhadů tvoří smíšená manželství více než polovinu sňatků v posledních letech. To na druhé straně zapříčiňuje vytlačování romštiny jakožto mateřského jazyka. Většina mladých romských, a samozřejmě i smíšených, párů mluví na své děti převážně česky.
Stříbrští Romové si během desetiletí vydobyli velmi dobré postavení v rámci města. Situace s některými jinými městy, např. Ústí nad Labem, je tedy nesrovnatelná. Členové majoritní společnosti dnes proto o svých romských sousedech hovoří povětšinou neutrálně, nevidí jejich etnickou příslušnost jako překážku. Většina ze stříbrských Romů žije na srovnatelné socioekonomické úrovni jako jejich české okolí.