Doprovodná aktivita – Žatec 1945-1958
Cíle: práce s textem, skupinová práce, diskuse, prohloubení informací o situaci Romů v poválečném období, práce s fakty, práce s archiváliemi
Věková kategorie: 8. a 9. ročník, střední škola
Čas: 2 vyučovací hodiny
Pomůcky: text Žatec 1945-1958, dataprojektor, připravené fotokopie archiválií z SOA Louny
Průběh:
Sdělte studentům, že v dnešní hodině budete pracovat s tématem příchodu Romů v poválečném období na Žatecko.
Na úvod se ptejte: Odkud přišli Romové po válce do Žatce a okolí? Proč? Jak na ně bylo nahlíženo? Co zde asi tehdy dělali? Zatím je nijak nekorigujte, odpovědi můžete zapsat.
Poté si přečtete text Žatec 1945-1958.
Po přečtení položte znovu otázky z úvodu hodiny a společně si řekněte fakta v textu, která dokáží zodpovědět tyto otázky.
Ptejte se: Jak hodnotili úředníci životní styl Romů? Podtrhněte některé výrazy, které byly v dobových materiálech používány. Upozorněte studenty, že užívání podobné rétoriky je typické pro politiku asimilace v době komunistického režimu. Zároveň upozorněte, že ve sledovaném období byli Romové bedlivě sledováni, evidováni a státní aparát vyžadoval neustálá hlášení od místních národních výborů o pohybu a zapojení Romů v obcích. Můžete společně procházet hodnocení úředníků v jednotlivých archiváliích a debatovat nad mírou jeho objektivity či subjektivity.
Na závěr diskutujte nad dobovými přístupy k Romům a politikou asimilace a mírou anticikanismu, v té době hluboce zakořeněného v české společnosti.
Doprovodná aktivita – Žatec 1958 – 1989
Cíle: práce s textem, skupinová práce, diskuze, prohloubení informací o přístupu státu k Romům v době komunismu, práce s fakty, hledání souvislostí mezi historickými událostmi
Věková kategorie: 8. a 9. ročník, střední škola
Čas: 2 vyučovací hodiny
Pomůcky: text Žatec 1958 – 1989
Průběh:
Zeptejte se studentů, zda někdy slyšeli o Zákonu o zákazu kočování? V jaké době mohl vzniknout a být realizován? Koho se mohl týkat? Jaký mohl mít dopad?
Vyzvěte studenty, aby si pečlivě přečetli text Žatec 1958- 1989. Požádejte je, aby si podtrhávali důležitá fakta a dělali si vykřičníky na straně textu u informací, které je překvapily nebo zaujaly.
Po přečtení společně diskutujte:
Co vás na textu zaujalo?
Jak velkou část z Romů představovaly kočovné osoby? Koho se Zákon č. 74/1958 Sb. týkal?
Co představoval Soupis kočujících a polokočujících osob? Bylo jasné, kdo je kdo do této kategorie patří?
Jaký měl Zákon a následný soupis dlouhodobý dopad na zapsané osoby?
Co zůstalo dlouhodobým problémem v Žatci po soupisu? Kdo za to byl podle vás odpovědný?
Jaké znaky podle Vás vykazovala státem nařízená politika asimilace?
Doprovodná aktivita – Rodina Stojků a Horváthů z Žatce
Cíle: práce s textem, skupinová práce, diskuze, prohloubení informací o životních příbězích Romů, práce s fakty, práce s emocemi, práce s dobovými médii, hledání souvislostí mezi vzpomínkami jednotlivce a historickými událostmi
Věková kategorie: 8. a 9. ročník, střední škola
Čas: 2 vyučovací hodiny
Pomůcky: příběh rodiny Stojků- Horváthů vytištěný pro všechny žáky nebo do dvojic, dataprojektor, připravené fotokopie články Učitelka k promítnutí
Průběh:
Sdělte studentům, že v dnešní hodně budete pracovat s příběhem rodiny ze skupiny olašských Romů – Lovárů, která byla násilně usazena v 50. letech 20. století v Žatci.
Na úvod se zeptejte studentů, jak se podle nich v době komunismu dotýkala Romů politika asimilace? Znali by některá opatření, která nejvíce ovlivnila život Romů? Pokud neodpoví správně, představte jim dopad Zákona o zákazu kočování na život Romů.
Společně si přečtěte text.
Pak vyzvěte studenty, aby stručně shrnuli příběh rozšířené rodiny Stojků a Horváthů.
Jak se jim asi žilo? Jak mohli vnímat české úřady?
Nyní promítněte studentům na tabuli či plátno pracovní list – fotokopii článku Učitelka z roku 1959. I když je článek špatně čitelný, je psán jako vyjádření díků učitelce, která se v Žatci agilně zapojila v nově vznikající škole pro cikánské děti do jejich převýchovy. Mezi její žáky patřily také děti rodiny Stojků – Horváthů z našeho příběhu, například Marie Stojková, která byla dcera Barbory Stojkové a Juraje Horvátha.
Přečtěte si společně čitelné odstavce článku na pravé straně, které popisují učitelčinu interakci s Máňou.
Ptejte se studentů: Jak na Vás článek působil? Jak se asi cítila Máňa ve škole? Čemu musela čelit? Jaké příklady praktikování politiky asimilace v článku najdete? Jak je můžeme hodnotit z dnešního hlediska?
Pozastavte se nyní na zmiňovaném agitování učitelky na změnu odívání. Sdělte jim, že pro olašské Romky představuje tradičně (a až do dnešní doby) dlouhá sukně tradiční a zároveň jediný přípustný oděv pro ženy, který je zároveň symbolem počestnosti – naopak, krátká sukně či kalhoty jsou vnímány jako zostuzující oděv, příliš odhalující ženské tělo. Součástí politiky asimilace na místní úrovni byl právě nátlak na olašské ženy vzdát se tradičního oděvu.
Na závěr diskutujte nad jinými momenty z textu nebo novinového článku, které studenty zaujaly.
