Louny metodiky

Doprovodná aktivita 2 – Kůň pro Berciho
Cíle: propojení umění s příběhem, možnost obohatit vzdělávací web, pokusit se doručit výtvarné práce autorovi příběhu a zareagovat tak na jeho vyprávění
Věková kategorie: ZŠ
Čas: individuální
Pomůcky: text Milan Stojka, výtvarné potřeby
Forma:
Je možné aktivitu pojmout jako ucelené téma pro hodiny výtvarné výchovy konkrétního ročníku nebo zadat jako dobrovolnou aktivitu žákům napříč třídami.
Motivační úvod: Učitel přečte celé skupině text příběhu Milana Stojky.
Zadání:
Nakreslete koně pro Berciho a pomyslně tak splňte přání Milanu Stojkovi, jehož životní příběh není nikterak snadný ani veselý. Výtvarné práce, které budete chtít věnovat, zašlete na adresu:
Romano džaniben, z.s.
Biskupcova 85
Praha 3
130 00

Na obálku napište „Kůň pro Berciho“
Výtvarné práce budou zároveň zveřejněny na vzdělávacím webu www.krajinoupribehu.cz .

Doprovodná aktivita Louny 1938–1945

Cíle: práce se zdroji, prohloubení informací o životě českých Romů a „kárných pracovních táborech“ v Čechách v Letech u Písku a na Moravě v Hodoníně u Kunštátu.

Věková kategorie: 2. stupeň ZŠ, SŠ
Čas: 1 vyučovací hodina
Pomůcky: historický text Louny 1938–1945, knižní zdroje, internet, pracovní list: novinový článek 1940 Louny

Průběh:
Rozdejte do skupin nebo do dvojic text Louny 1938–1945. Po přečtení se zkuste společně zamyslet nad těmito otázkami:

Co za povinnost vztahující se k usazení Romů měly obce?

Jaká romská jména se na Lounsku často vyskytovala?

Jaké kočovné profese vykonávali čeští Romové?

Na jaké další osoby se vztahovala stejná nařízení, jako na Romy, vycházející ze

Zákona o potulných cikánech z roku 1927?

Kam putovali lidé, kteří neuposlechli nařízení o usazení?

Kdo zpracovával návrhy zařazení do kárných pracovních táborů?

Podle jakého zákona byly odňaty občanské legitimace a nahrazeny „cikánskou“ legitimací?

Nyní rozdejte studentům pracovní list – výstřižek s titulkem Cikáni toužili po blízkosti četníků ze dne 8. 2.1940. Zadejte úkol ve skupinách.  Proč byli Romové nakvap stěhováni dále mimo obec? Proč byla ze strany starosty taková iniciativa? Proč se Romové bez ustání stále stěhovali?
Práce s pracovním listem spočívá ve vyhledání informací.  Samotná práce je zhruba na 30 minut. Následuje společná diskuze.

Na závěr hodiny v reflexivní fázi zjistěte od žáků, co se dozvěděli nového, zda je některá informace překvapila, zda se chtějí k některým faktům dozvědět více. Co vyplývá z textu výstřižku?  Co tato doba (usazování Romů) přinášela všeobecně pro Romy i majoritní společnost? Zkuste se na chvíli vžít do situace bývalých romských obyvatel Lounska.

Řešení:

Co za povinnost vztahující se k usazení Romů měly obce?

Obce měly v té době povinnost vytvářet Romům předpoklady pro jejich usazení. Ve skutečnosti se však někdy naopak snažily, aby k usazení na jejich katastru nedošlo.

Jaká romská jména se na Lounsku často vyskytovala?

Na Lounsku se tradičně zdržovaly rodiny Růžičků, našli bychom zde ale také s Romy s příjmením Vrba, Florián, Serynek nebo Kovář. Jméno Růžička bylo ale nejrozšířenější, což dokládá zpráva obce Strašov z roku 1941.

Jaké kočovné profese vykonávali čeští Romové?

Čeští Romové vykonávali různé kočovné profese, jako bylo handlování s koňmi, opravy deštníků, výroba a prodej bačkor nebo drátenictví.

Na jaké další osoby se vztahovala stejná nařízení, jako na Romy, vycházející ze

Zákona o potulných cikánech z roku 1927?

Rodina Aloise Floriána a Berty Bernhardové. Podle jména se pravděpodobně nejednalo o etnické Romy, ale o osoby tzv. světské, na které (jakožto na osoby tzv. žijícící cikánským způsobem života) se ovšem od doby platnosti Zákona o potulných cikánech z roku 1927 vztahovala stejná nařízení jako na Romy.

Kam putovali lidé, kteří neuposlechli nařízení o usazení?

V době Protektorátu byly pro osoby, které neuposlechly nařízení o usazení, v létě roku 1940 otevřeny kárné pracovní tábory. Ty byly určeny podle dobové terminologie doslova „osobám štítícím se práce”: v Čechách v Letech u Písku a na Moravě v Hodoníně u Kunštátu. Z původních romských obyvatel lounského okresu zde žádný po válce nežil. Většina z nich byla deportována do Let u Písku, jakékoliv informace o nich tím končí.

Kdo zpracovával návrhy zařazení do kárných pracovních táborů?

Návrhy na zařazení osob do kárných pracovních táborů sestavovala představenstva obcí, proto se stávalo, že do nich byli zařazováni Romové pro svoji nepohodlnost, tedy v obcích, kde se chtěli Romů “zbavit”.

Podle jakého zákona byly odňaty občanské legitimace a nahrazeny „cikánskou“ legitimací?

V létě 1942 byl vydán Výnos o potírání cikánského zlořádu, jehož součástí byl i soupis veškeré romské populace Protektorátu, který se uskutečnil 2. srpna 1942. Všechny osoby nad 14 let podchycené soupisem se měly napříště prokazovat již jen cikánskou legitimací. Občanské legitimace byly proto odňaty a zaměněny za cikánské i Romům usedlým.

Cílová skupina: 2. stupeň ZŠ a SŠ, SOU, gymnázia

Čas: 35- 45 minut

Pomůcky: Okopírovaný text Louny 1945- 1989 (do dvojic nebo skupin) nebo pouze pracovní list s vybranými sedmi pasážemi Louny PL vybrané textové pasáže, okopírovaný text Milan Stojka alias Berci, narozen 1949 (taktéž do dvojic nebo skupin), zvýrazňovače či fixy.

Cíl: Osvojit si znalosti o asimilační politice vůči Romům a dokázat si představit její průběh na příkladu jednoho města. Rozvíjet komunikační schopnosti, empatii a schopnost spolupráce; boj proti předsudkům.

Postup aktivity:

Přečtěte si společně s žáky text s názvem Louny 1945- 1989.

V textu je vyznačeno celkem sedm pasáží (vět či odstavců). Podle časových možností a čtenářských dovedností žáků je rozdělte do dvojic nebo do skupin a nechte je pracovat s textem: buď se všemi sedmi vyznačenými pasážemi, anebo rozdělte tyto části mezi různé skupiny: každé skupině dejte 2-3 různé vyznačené pasáže 1-7).

Nyní rozdejte do dvojic text pamětníka Milan Stojka alias Berci, narozen 1949. Zadejte žákům následující úkol:

Přečtěte si pozorně vybrané pasáže. Potom si přečtěte text pamětníka a zkuste v něm najít úryvky, které vysvětlují, rozvíjejí nebo jinak souvisí s vybranými pasážemi z textu o městě Louny. Vybrané věty nebo delší pasáže v textu pamětníka vyznačte zvýrazňovačem a očíslujte/ přiřaďte k určitým pasážím z textu o městě Louny.

Po skončení práce ve dvojicích či skupinkách společně představte výsledky jednotlivých prací žáků.

Na závěr diskutujte:

Které momenty příběhu pro vás byly překvapivé?

Co byste dělali, kdyby Vás společně s celou rodinu úředníci usídlili ve staré cihelně bez vody a elektřiny?

Jakým slovem lze nazvat popisovanou politiku komunistického státu vůči menšinám?

Myslíte si, že byla úspěšná? A proč?

Pokuste se stručně nastínit body asimilační politiky.