1950-2017
Ferko se narodil v roce 1950 v obci Rožkovany na východním Slovensku v rodině olašských Romů. Byl nejmladším synem z celkem 17 dětí, deset z nich však zemřelo v dětství na nejrůznější tehdy neléčitelné dětské nemoci nebo v důsledku strádání za druhé světové války. Jeho otec byl polokočovný kovář pocházející z rodu koňských handlířů. Jeho rodina před válkou i krátce po ní jezdila po okolních obcích, kde prodávala kovářské výrobky, které jeho otec vyráběl doma v Rožkovanech. Ferko otci jako malý chlapec s kovářskou prací pomáhal a mělo se za to, že od něj řemeslo převezme. Jenže v době jeho dětství, na konci 50.let, nakonec došlo k proměně socioekonomické situace nejen jeho rodiny, ale celkově romského společenství. Kočování bylo zákonem zakázáno a kovářské práce přestaly mít význam. Romové se z Rožkovan od počátku padesátých let začali hromadně stěhovat do velkých měst východoslovenského regionu (Prešov, Košice) za prací ve stavebnictví a průmyslu a postupně začali odcházet také do Česka. Takto se dostal do Jablonce nad Nisou i Ferkův starší bratr Matěj s rodinou, který si zde našel práci i bydlení. Ferko k němu začal jezdit na delší pobyty jako náctiletý, kdy mu pomáhal s péčí o děti i s chodem domácnosti v době, kdy jeho bratr a švagrová museli chodit do práce. V dalších letech žil Ferko střídavě v Jablonci a v rodných Rožkovanech, kde se oženil a krátce se zde snažil na začátku 70.let vrátit ke kovářské výrobě. Ač místní obyvatelé ještě léta vychvalovali jeho kvalitní motyky a další výrobky, ve větší míře již se takto živit nedalo.
Ferko se narodil s postižením nohou a prodělal v dětství mozkovou obrnu, důsledkem čehož byl po celý život invalida, chodící o berlích, se zdeformovanými končetinami. Přesto se snažil vykonávat různé práce a profese, aby uživil svou rodinu.
Nedlouho po svatbě jeho žena zemřela a Ferkovi zůstaly dvě malé děti. Byly dány na východu do ústavní péče. Starší dceru Růženku se však Ferkovi podařilo získat zpět a vychovat jí ve vlastní péči. V tom mu pomáhala jeho druhá žena Barbora, která byla sestrou jeho zesnulé první ženy, která byla rovněž sama vdovou se dvěma dětmi. Ferkova nová rodina si posléze našla byt v Košicích na tehdy nově postaveném sídlišti Luník IX., kam se dostali jako jedna z prvních rodin, žijících tehdy v sousedství armádních a policejních partají.
Z výstavního Luníku IX se během dalších desetiletí stalo nechvalně známé romské ghetto. V té době se ale již Ferko v Košicích nezdržoval. Od devadesátých let bydlel nejčastěji v Jablonci nad Nisou. Za zmínku ale stojí jeho více než roční pobyt ve Švédsku, následující ihned po revoluci, kde se mu podařilo uchytit za pomoci rodin jeho sestřenic a bratranců, kteří do Švédska emigrovali ještě za dob komunismu. Kvůli dceři Růžence, která se zapletla do mladických nerozvážností, musel nakonec Švédsko na výzvu romského soudu (krísi) opustit. Dcera se brzy na to vdala a žila postupně ve Francii, Velké Británii a Itálii. Ferko s Barborou a jejími dětmi se na konci devadesátých let ještě pokusili získat azyl v Belgii. Po nezdaru se Ferko vrátil zpět do Čech, odkud se střídavě vydával za rodinou domů na Slovensko. Poslední léta svého života Ferko trávil s o mnoho mladší ženou Renatou, se kterou se také oženil. Léta strávená s ní provázela četná stěhování. Renata, pocházející ze skupiny olašských Romů, vyrůstala v dětském domově, kde brzy po narození skončila i její dcera Brenda. Ferkovi se podařilo Brendu získat na zpět a nechat ji svěřit opět do výchovy obou manželů. Renata však měla na stárnoucího a nemocného Ferka vysoké nároky, které se negativně promítly na jeho zdravotní situaci. Během života s Renatou se jejich rodina neustále stěhovala v rámci jabloneckého a libereckého okresu, za několik let vystřídali desítky bytů. Zejména Renatě se nikde nelíbilo.
Ferko Makula byl rozený vypravěč a pohádkář, bravurně ovládající jeho rodnou olašskou romštinu. Tento muž, na první pohled invalidní důchodce, který se staral o nemocného bratra a přivydělával si sběrem starého železa, se stal hlavní hrdinou komiksu Ferko vytvořeného v rámci trilogie O Přibjehi z pera autorů Vojtěcha Maška, Markéty Hajské a Marie Bořkovcové. Kniha se později stala legendou v žánru dokumentárního komiksu a byla také přeložena do francouzštiny. Ferko v ní vyprávěl o svých cestách po světě, podivuhodných příhodách a hrdinských činech s až parodickou mírou fabulace. Komiks představuje Ferka jako lidového vypravěče líčícího často až pohádkové příhody živých či mrtvých blízkých, vzpomínajícího na dětství a popisujícího drama války, jak zůstala v romské paměti. Kniha ukazuje Ferkův svět jako plný poezie a až absurdní nadsázky. Její příběhy v sobě často nesou rys jakéhosi smyšleného světa hrdinskosti.
Ferko zemřel náhle, na kombinaci více nemocí, uprostřed léta 2017, dá se říci, že v zapomnění a stranou pozornosti čtenářů komiksu.
Ukázka z komiksu Ferko (2010), č. 3
